Novinky
Drommer (Sny) 2024
Trama
Sny
Patnáctiletá dívka zažívá sexuální probuzení, když se bláznivě zamiluje do svého učitele. Ve svém deníku popisuje, co cítí, a dělá to tak dobře, tak živě a osobitě, že si její matka i babička myslí, že by její spisy měly být publikovány. Obě ženy však neberou v úvahu skutečnost, že si teenager ty myšlenky napsal jen pro sebe.
Recenze snů
"Je mi jedno, jak láska vypadá. Záleží mi na tom, co ve vás vyvolává." To je víceméně Johanneův závěr na konci Snů , druhé kapitoly trilogie, kterou norský Dag Johan Haugerud věnoval jakési emocionální a sexuální výchově člověka v dobách sebeanalýzy a mýtu o svobodě citů. Ve skutečnosti její postavy mluví, mluví mezi sebou a ve Snech mluví i s námi diváky (Johannin voiceover je pro naše použití a spotřebu neodbytně narativní), čímž zamotávají nitky často neredukovatelné, složité lidské variety. Natolik, že spíše než rozumět tomu racionálně (nebo psychoanalyticky), mělo by být pojato jako sbor štětců, které sledují spontánní, sladce rozcuchaný design.Stejně jako v Sexu a lásce jsou i ve Snech pocity a sex stálým a tísnivým tématem, téměř až do té míry, že postavy ztrácejí představu o své vlastní pozici (geografické, městské, sociální). Bohatí a majetní se většinou tak ztratí ve svých úvahách, že zmizí, ztratí se v noci v lese nebo přejdou šedou kancelářskou budovu, jako by to byla paradoxní projekce šíleného tlukotu jejich srdcí. Na rozdíl od Sexu a lásky je ve Snech kritickým a zlomovým bodem odloučení lidí od míst, pravděpodobně jemnost, s jakou Haugerud líčí, jak je pro ně těžké "vidět se zvenčí" a "analyzovat se". Mýtus o sebeanalýze nebo analýze za každou cenu je nenapravitelně rozptýlen chaosem, takže spontánní gesto skončí utuženým předpojatými interpretacemi druhých, kteří jsou upřímní a v dobré víře, ale zdá se, že jsou schopni pouze a nenapravitelně dospět k větší a více transverzální lži. Ten, díky kterému by bylo možné porozumět druhým a skutečně porozumět sobě.
Sedmnáctiletá Johanne, která se zamiluje do svého učitele umění, napíše knihu, ve které vypráví o svém nejednoznačném vztahu k ženě, který nikdy nevyvrcholí sexem. Knihu píše jako osobní vzplanutí, ale její babička básnířka a její úzkostlivá matka vidí tato přiznání jako něco jiného, někdy neschopné oddělit jejich obsah od osoby Johanne, někdy dozrávají myšlenku, že kniha je nyní mimo Johanne a může představovat cokoli jiného. Mohl by to být i román. Možná to může mít i užitečnou queer zprávu pro ostatní mladé lidi. V tomto disociativním zmatku (z míst, příběhů, slov a myšlenek), neúprosném přízraku nesoudržnosti, se Haugerud soustředí na tři protagonisty (a jejich tři různé generace), osladí pilulku a proměňuje ostrou dialektiku v půvabné okamžiky skvělého psaní s náznaky hořkosladkého humoru. Jeho komedie jsou pragmatické a Sny jsou tou, která, praktičtěji než všechny ostatní, závisí na jeho vrstvených narativních režimech: Johannein voice-over může být kniha, kterou napsala, která dieteticky existuje, ale není; může to být pravda nebo lež, některé věci nám mohou uniknout; ten hlas je nakonec něco jiného, je vlastně odhalen. Ale šeptá se i něco jiného, a sice, že snad nemělo cenu vyprávět tento příběh tímto způsobem. V žádném případě by to nepomohlo. Johanne si udělá, co chce, a nepředvídatelným způsobem. A ve skutečnosti je Dreams více o tom, jak než o čem, co je intimní skutečností postav a Haugerud respektuje jejich emocionální intimitu jako morální vypravěč starých časů.
Clément, Alex et tous les autres (2019)
Vítejte v Čečensku (2020)
Tento dokument není jen o faktech, ale hlavně o lidských osudech. Díky pokročilé technologii digitálního maskování chrání identitu obětí, ale zároveň ti umožní nahlédnout do jejich emocí a bolesti. Každý příběh, který sleduješ, tě nutí zamyslet se nad tím, jak snadné je být přehlížený nebo umlčený v místech, kde svoboda a práva nejsou samozřejmostí.
A proč bys měl Vítej v Čečensku vidět? Protože jde o víc než jen film – je to výzva k akci. Ukazuje odvahu lidí, kteří bojují za spravedlnost i za cenu vlastního bezpečí. Je to připomínka toho, že lidská práva nejsou samozřejmá a že ti nejzranitelnější potřebují naši podporu. Tento dokument tě zasáhne svou syrovostí a donutí tě přemýšlet o tom, co můžeš udělat pro lepší svět.
Pokud hledáš silný příběh s hlubokým poselstvím, tento film by na tvém seznamu rozhodně neměl chybět.
Neoficiální brutální akce proti LGBTQ komunitě v Čečensku se stala tématem nového dokumentárního filmu Vítejte v Čečensku. Snímek amerického režiséra Davida France sleduje skupinu aktivistů, kteří pomáhají evakuovat lidi z Ruské federace, nejčastěji do Kanady a evropských zemí.
David France se svým týmem natáčel již v začátku neoficiální čistky, kterou vede a zároveň oficiálně popírá lídr Čečenské republiky Ramzan Kadyrov. „Začal jsem s celým projektem v létě 2017, pár měsíců potom, co unikly první zprávy. Potom už jsem byl součástí, cestoval jsem tam a zpět se svým kameramanem dalších 18 měsíců,“ říká režisér David France.
Snímek odhaluje osobní výpovědi často mladých lidí, kteří se stali oběťmi týrání, a pro záchranu života jim nezbývá než emigrovat. Aby nedošlo k odhalení identity ohrožených osob, použili autoři technologii deepfake, která kompletně změnila jejich obličeje. „Tahle digitální transplantace pomohla různým aktivistům v New Yorku propůjčit 23 lidem ve filmu své obličeje jako obranný štít,“ popisuje režisér.
Jedním z mála lidí, jejichž identitu ve filmu diváci uvidí, je Maxim Lapunov. V době natáčení se obrátil na ruský soud a po neúspěchu vytrvale pokračuje u Evropského soudního dvora. „Maxim je tak statečný. Je jediným z tisíců obětí, který pod svým vlastním jménem nahlas řekl, co se mu stalo,“ říká France.
Dokumentární film, mapující aktuální situaci, je dostupný i ve východní Evropě. Jeho potenciál naznačují oficiální reakce ruské a čečenské vlády. „Čečenská televize natočila 15minutový příspěvek, který tento film, stejně jako všechno, o čem referuje, popírá. Kreml se k filmu nevyjádřil, protože ho prý zatím neviděli,“ dodává tvůrce.
Důležitým distribučním partnerem je BBC Russian, což autorům umožnilo obejít státní cenzuru a dostat film k běžným divákům. Informace obsažené ve snímku jsou zásadní i pro vytvoření politického tlaku vlád zemí Evropy a USA, který podle slov Davida France může jediný situaci změnit. „Kadyrov je ve službách Putina, který ho do funkce dosadil. A Putin tuhle genocidu může zastavit, pokud politický tlak zvenčí bude dostatečně velký, umím si představit, že se to stane,“ věří France.